nic

18. února 2012 v 21:56 |  Myself*
Teď mám přesně jednu z těch chvílí, kdy by jsem si dala prášek na uklidnění. Jo, už bych si pro ně fakt měla dojít. Ten třes celého těla, žaludek v krku a hysterický pláč už se stává skoro rutinou. Tedy rutinou v situaci, když přijde depka.
Nevím, jestli má něco vůbec smysl.
A co je nejhorší, nevím, jestli má vůbec smysl, abych tu byla.
..Ale to nemůžu našim udělat.

Kdo ví, jestli je fakt unavený, nebo jestli se mnou prostě nechce být.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Bylinka Bylinka | Web | 19. února 2012 v 11:06 | Reagovat

Ivi, nevím, co se stalo, ale nedělej žádnou hloupost...

2 Jeremie Jeremie | Web | 19. února 2012 v 21:05 | Reagovat

Jednou jsem zašla až tak daleko, že jsem chtěla udělat blbost, a právě to "nemůžu to našim udělat" mě jako jediný zarazilo.
Nedělej žádný hlouposti, všechno má řešení, a ty sama dokonce víš, kde hledat pomoc, tak žádné další odkládání. Všechno má řešení, a přece nenecháš depresi, aby ti brala štěstí, když ses teď konečně toho šťastnějšího období dočkala.;)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama