Good good life..

15. května 2012 v 22:40 |  My life*
Tak opět pár novinek :) Stala se spousta pro mě šokujících věcí. Didaktické testy z Češtiny a z Angličtiny jsem zvládla za 1. A byla jsem přijata na Masarykovu Univerzitu. :)
Našim ani přítelovi jsem to zatím neřekla, nevím, jestli nastoupím. Chtěla bych nastoupit, ale na dálkovou formu a já si bohužel zadala denní. Pokud by měl někdo informace, jestli se dá forma z prezenční na kombinovanou změnit, moc je uvítám :) Prezenčně studovat nechci, leda v případě, že by se rozvrh dal vmísit do 2, max. 3 dnů. Potřebuji se už někam posunout, tedy pracovat, mít svůj příjem. Chci všechno postupně budovat. Kdyby ta změna byla možná, byla bych fakt nejšťastnější.
S milovaným všechno v pořádku, den ode dne mi ten vztah přijde krásnější. Jen teď před maturitou se tolik nevídáme kvůli rodičům, ale toto období snad brzy překonáme.
Čekají mě ještě ústní maturity a ohodnocení slohovky. Po pravdě, moc připravena nejsem. :( Snažím se aspoň naučit dějepis, ale v ostatních předmětech jsem skoro na nule. Nejvíc se bojím češtiny, nemám ještě ani dočtené všechny knihy, tak snad to do příštího týdne stihnu.
Jak se máte vy? :)
 

Po dlouhé době..

3. května 2012 v 22:43 |  My life*
Ahoj :) Tak se konečně ozývám. K maturitě jsem byla úspěšně připuštěna, nakonec ta matematika nebyla takový strašák, když jsem trošku zabojovala.
Dnes mám už po písemných, didaktický test z ČJ by měl být na jedničku, angličtinu jsem nejspíš taky zvládla a paradoxně největší průšvih je ve slohovce z češtiny, protože nevím, zda-li jsem stejně jako polovina maturujících pochopila správně zadání tématu.. Teď už se může dít pouze vůle Boží..
Jinak jsem moc šťastná a konečně se naplnila vaše slova, co jste mi po dobu těch pár let do komentářů psali. Skutečně vše se změnilo a já dnes nechápu, jak jsem mohla věnovat ty roky jen jednomu člověku a tak věrně ho milovat. Náš vztah byl tehdy hezký, ale asi to prostě nemělo vyjít. Jsem moc šťastná, že mi osud umožnil zamilovat se ještě jednou a byla bych šťastná, kdyby nám to vydrželo. ♥ Kolikrát si říkám, že si tak skvělého muže ani nezasloužím..
Jak se máte vy, co nového? :)

St Patrick' s day

17. března 2012 v 13:56
Ahoj!
Tak jsem se zase delší dobu neozvala, jsem ostuda. Měla jsem celkem hodně stresů ve škole a celkově jsem měla dost napilno.
Tu první písemku z matiky jsem prostě nezvládla, za pět. U té druhé jsem si už věřila víc a dostala jsem trojku, s tím, že mi chybělo pár bodů do dvojky. Never give up.
Přihlášky na VŠ jsem si dala různého druhu, například na pančelku v mateřské školce, tak uvidíme.
Jsem zamilovaná až po uši. Konečně mám muže o kterého se můžu opřít, kterému důvěřuju, cítím se s ním bezpečně a šťastně a zároveň mě neskutečně přitahuje. Zaplnil to prázdné místo, které dříve bylo v mém životě a své bytí už si bez něj teď moc nedokážu představit, tak doufám, že to vydrží.
Trápí mě, že se teď moc nevídáme, protože oba maturujeme a začínáme být trošku v časovém presu. Moc mě to trápí, nejradši bych s ním byla pořád. Usínání s ním je uplně jiné, jako když spím celou noc sama. No nic s tím teď asi nenadělám, stejně si přeju hlavně to, aby nám to vydrželo.
Minulý víkend jsme byli doma a hlídali jsme jeho tříletého příbuzného, spal s námi celou noc a byly to chvíle neskutečného štěstí. Tak nějak bych si představovala naši budoucnost. A potěšilo mě, že jsme se o něj dokázali bez problému postarat, dát mu pití když se v noci vzbudil, pomoct mu s čištěním zubů, hrát si s ním, dávat na něj pozor, navíc to je miláček největší, kouzelné dítě. :) Včera jsme byli v hospodě a trošku jsme se společensky unavili, pak se mi v posteli smál, že jsem někdy v týdnu brečela u televizních novin a já si to nedala líbit, hold po pár deci vína se mnou je celkem zábava :D
Snad nám to spolu vyjde a snad už budeme mít brzo úspěšně po maturitě.
 


They tell us everything' s all right and we just go along! How can we fall asleep at night, when something' s clearly wrong?

27. února 2012 v 14:24 |  My life*
V mém životě je stále jeden obrovský balvan, který mi nedá spát. Tím balvanem je matematika. V předchozích letech to byla má vlastní hloupost, protože to učivo se dalo naučit. Ale teď už začínáme brát vysokoškolskou matematiku a já si nejsem jistá, jestli mi na ni budou stačit síly. Bojím se, že nebudou. Toto už je na mě příliš silná káva. Jaká je vaše zkušenost s limitama, derivacema apod.? Dokázali jste se to naučit i přesto že vám matematika nejde? Já to potřebuju dát aspoň na čtverku, aby mě pustili k maturitě. Ale beru to jako zradu, nematuranti už z tohoto neměli být známkovaní. První pololetí jsem prolítla matiku s dvojkama, trojkama maximálně nějakou čtverkou, ale tohle učivo mi vážně nedá spát. Tak strašně moc mě to tíží. I když si myslím, že už jsem 100% šťastná, tak si vzpomenu na ten stres ohledně školy a svírá se mi z toho žaludek. Každopádně dneska si prostě otevřu učebnici a zkusím se to nadrtit i přesto že nedostatky z předchozích 7 let těžko napravím. Každopádně NEVER give up!!! Já to nevzdávám, tu pětku z poslední písemky si prostě musím opravit. Jestli se mi to povede naučit, tak budu opravdu šťastný člověk, protože matematika a fyzika mi momentálně vyloženě brání ve štěstí..
Celkově, těch 8 let už mě hrozně vyčerpalo, už se chci v této oblasti posunout dál a hodně mě to omezuje v tom, že můžu být s mužem jen o víkendu. Chci vedle něj usínat častěji.
Až na tu školu jsem ale moc šťastná. V pátek jsem se konečně dočkala času jen pro mě a pro něj i přesto, že jsme měli velmi náročnou noc, kdy jsme utěšovali "švagrovu" opilou a uplakanou přítelkyni a následně ji ve 3 ráno vezli domů. V sobotu jsme si na sebe dali vtipné kostýmy a vyrazili jsme společně s přáteli na maškarní zábavu. Bylo to úžasné a ještě krásnější byla následující noc a následující ráno. :)
Nějak mi to ale nejde se tu rozplývat, dokud mě tolik tíží ta škola, pořád je všechno tak hrozně křehké, složité a nejisté. Snad to všechno zvládnu, nic jiného mi ani nezbyde.

nic

18. února 2012 v 21:56 |  Myself*
Teď mám přesně jednu z těch chvílí, kdy by jsem si dala prášek na uklidnění. Jo, už bych si pro ně fakt měla dojít. Ten třes celého těla, žaludek v krku a hysterický pláč už se stává skoro rutinou. Tedy rutinou v situaci, když přijde depka.
Nevím, jestli má něco vůbec smysl.
A co je nejhorší, nevím, jestli má vůbec smysl, abych tu byla.
..Ale to nemůžu našim udělat.

Kdo ví, jestli je fakt unavený, nebo jestli se mnou prostě nechce být.

Jarné prázdniny

12. února 2012 v 15:29 |  My life*
Tak mi dnes končí jaráky. Ale troufám si říct, že to byly ty nejlepší jarní prázdniny, co jsem kdy zažila. :)
V pondělí jsem zapařila se spolužáky R., jak bylo v plánu. Byl to celkem divoký mejdan. Nějak výrazně jsem se neopila, ale pamatuju si, že jsem seděla na záchodě a 3x po sobě mi stejným způsobem vypadl mobil z kapsy na zem. A taky si pamatuju jak jsem vyjmenovávala pády v němčině a polemizovala o postupu vypočítání limit. Původně jsme měli spát v ložnici na penzionu, kde se to konalo, ale protože tam usnul nějaký kluk, tak jsme to nakonec zakempili na gauči v obýváku, kde spali i ostatní. Vyspala jsem se dobře a ráno když jsem vyšla ven, bylo všude plno sněhu. První sníh této zimy v našem okrese.
Úterý patřilo setkání se starými přáteli, bohužel ne až tak moc veselé, jelikož bývalý spolužák sem přijel na pohřeb svého kamaráda.
Ve středu jsme s drahým spali u jeho babičky. Bylo to fajn, večer jsme se koukali na Poštu pro tebe a na Top star magazín a povídali si s ní.
Ve čtvrtek jsem byla opět se starými přáteli.
V pátek jsme popíjeli s milým na sklepě a velice dobře jsme se s jeho přáteli bavili. Noc už byla horší, protože mi nebylo moc dobře.
Sobota ale nahradila vše, jeli jsme navštívit jednoho člena jeho rodiny do Brna do nemocnice a potom jsme jeli do kina. Ještě s jeho bratrancem a mojí spolužačkou. Cestou domů nám v autě hrála písnička Pumped up kicks a když jsem tak koukala na toho mého, tak jsem jen zkonstatovala, že jsem se fakt zamilovala. Když jsme přijeli, tak jsme si dali s jeho rodiči svařák a pak šli ještě pařit s přáteli ve vesnici. Hráli jsme šíleně úleťáckou hru. Museli jsme si třeba všichni lehnout na gauč na jednoho kluka, nebo o sobě prozrazovat pikantnosti. Když měli jeho bratranec nalít panáka někomu, s kým by rád skončil v posteli, tak nalil mně. Há há :D Taky jsem pak podle toho vypadala. A potom následovala jedna z našich nejkrásnějších nocí. ♥
Miluju když si myslí, že spím a obejme mě a dá mi pusu. A fakt se mi líbilo když jsem jela ráno domů autobusem a koukala se na malebné vesničky v ranním zimním oparu a v rádiu zahráli Bittersweet symphony.


A zítra zase zpět do školy. A hlavně už musím zabrat ve škole, matura se blíží a já jsem dutá. A dutý sud nejvíc duní.

When we stand together.

6. února 2012 v 15:23 |  My life*
Ahoj všem.
S tím vysvědčením už jsem se nějak srovnala, maminku stejně netrápily tolik známky, jako má absence. A to je má absence v poměru naší třídy dost dobrá.
A je mi moc fajn. Mám trošku střihlou ofinu a taky teď máme jarní prázdniny.
Ve čtvrtek jsem se vytočila ve škole a večer mě utěšil můj milý, byl u nás. V pátek jsem byla já u něj. A měla jsem nejlepší svařák v celém mém životě od jeho maminky. Ta chuť mi připomněla Vánoce. Byl fakt luxusní a skvěle zahřál. Povídali jsme si s jeho maminkou hodiny a koukali na různé videa a potom i s jeho tatínkem na film. Už teď můžu říct, že mám jeho maminku moc ráda, je to skvělá žena. Potom jsme spolu usnuli a ráno si zpívali v autě, jako vždy. V sobotu jsme se neviděli, byl hrát hokej. Já byla u kamarádky na pohárku slámového vínka. Tak na dvou. Smějící se Jak mě tak čtete, tak si musíte myslet, že jsem uplný alkoholik. Ale nejsem, su jen z Moravy. A včera jsme byli zase spolu, byli jsme navštívit kamarádku v práci, společně s jejím přítelem. A pak jsme byli hrozně unavení, tak jsme jeli k němu a krásně se vyspali. Miluju ten pohled na něj, když spí. Stačilo mi koukat na jeho ruce a stačilo mi to, tak hrozně moc se mi líbí. Asi jsem se zbláznila. A asi jsem se zamilovala. :)
Dneska ale asi pujdu pařit s jeho spolužáky. Mám z toho hrozný strach. Ale rozhodla jsem se, že tam pujdu, protože chci prožívat všechno s ním, chci abysme byli na všechno dva.

Nejhorší je zklamat sám sebe..

31. ledna 2012 v 21:07 |  My life*
I přes vybojovanou trojku z matiky a jedničku ze semináře historie mám dá se říct hrozné vysvědčení. A moc mě mrzí, že jsem tím ranila maminku. Mám vysvědčení stejné jako každý rok, ale protože sestra, která je o 7 let mladší má vysvědčení jiného charakteru, tak jí to asi teď přijde jako strašná hrůza. Ale tímto to nebudu omlouvat, jsem nula. Toto je fakt nejhorší pocit. Nevím, co ze mě má rodina má. Nejsem chytrá, hezká, nechodím do práce, k čemu tu vlastně jsem do háje?
Miluju svoji maminku a jsem jí vděčná za to, že mě o víkendu nechává u R. a že mi dává peníze a tak vůbec, že vůbec je. Ale za tohle bych se nejradši podřezala a hodila do popelnice, nic jiného si lidi jako já nezaslouží. Everything sucks.


Daj mi ruku, pojďme to spolu zkúsiť.

29. ledna 2012 v 18:14 |  My life*
Tak tu máme zase neděli. Ale ani mi to nevadí, tenhle týden by mohl být v pohodě.
Pátek byl MOC krásný. Ve škole byla pohodička, akorát jsem to trochu přehnala v posilce, takže jsem se další ráno cítila jak kdyby jsem tahala celou noc balvany. Po škole jsme byli s milým koupit jeho mamince a sestřence kytku, měly obě narozeniny. Večer jsme jeli k němu a koukali se na výhru Komety. Potom 2 bílé rumy s colou, velice příjemná společnost, jiskření s R. a příjemná únava. Potom krásná noc, vlastně asi zatím nejkrásnější z těch, co jsme spolu prožili.
V sobotu chystání na ples, rodinná oslava jeho maminky a sestřenky, nervozita, bolest nejspíš rostoucích zubů moudrosti, ňuňání s malým bratránkem R., povídání s členy jeho rodiny. Potom už suit up, poslední úpravy a ples. Na plese ne moc dobrá atmosféra, ale zatancovali jsme si. Moje přehnaná žárlivost, když se bavil se svojí bývalkou a ujištění od něj, že je můj. Brzký návrat domů, hezká další společná noc, dlouhý spánek a na oběd domů za mou rodinou. Už teď mi chybí, snad nám to vydrží, byla bych za to moc šťastná. Ale s mojim štěstím o tom zatím stále pochybuju, i když to bude za pár dní měsíc.*
Snad jste měli pěkný víkend.

Just close your eyes, but keep your mind wide open.

26. ledna 2012 v 19:26 |  My life*
Most do země Terabithia. Moc krásný film. Opravdu doporučuju shlédnout, úžasné záběry, nadprůměrně sympatičtí herci a neskutečný příběh.. Myslela jsem si, že se slzám ubráním, ale neubránila jsem se jim. Skutečně pěkný film, pokud jste ho ještě neshlédli, tak bych ho opravdu stáhla, myslím, že litovat nebudete. http://www.csfd.cz/film/222335-most-do-zeme-terabithia/ Tak krásné dítě jako je malá holčička z tohoto filmu jsem dlouho neviděla. :)
Ve škole je teď celkem pohoda, pomalu zjišťuju, že budu těžko nést odloučení od některých lidí. Konkrétně od kluků ze třídy. Mám je moc ráda, fakt že jo. Až v oktávě jsem mezi nimi našla pravé přátele. Tak moc mi budou chybět, pokud se nebudeme vídat. Máme spolu za tento školní rok tolik zážitků, že se dají těžko spočítat. Díky mému nejlepšímu kamarádovi ze třídy jsem v podstatě dokázala zapomenout na F. To on mi pomohl, když jsme byli v klubu a já zase chtěla za F. jít, tak mi řekl, ať na to ani jen nepomyslím, takto to zní jako obyčejná věta, ale v té chvíli to ve mně zanechalo hluboký pocit a pak už šlo zapomínání snadno. Ale o tom se bavit nechci. :) Většinou v sobotu spolu jdeme ven, prožíváme spolu své známosti, své úspěchy a neúspěchy a dokážeme se vzájemně povzbudit a ze srdce zasmát. Jen s nimi dokážu dělat naprosté kraviny, dneska jsem třeba lezla na velký nestabilní žebřík, který byl ve třídě opřený a kluci mě chytali. Smějící se A v češtině jsme si pak pouštěli mumuland.
Včera byl u mě milý přemilý a koukali jsme na pulp fiction :) Byla jsem potěšena, že ho rozesmál můj zpěv společně s Miou Wallacovou a celkově nám bylo krásně.. V sobotu jdu na jejich velkou rodinnou oslavu, tak jsem z toho trošku vyplašená, ale snad to klapne všechno jak má.
Dala bych sem ráda i naše společné foto, ale nějak mě ztísňuje pocit ztráty aspoň menší anonymity. :/
Snad se máte krásně :)


Kam dál